•  
  • Úvodní stránka
  •  
  • Historie obce  
  •  
  • Obecní úřad  
  •  
  • Služby v obci  
  •  
  • Fotogalerie
  •  
  • Odkazy  
  •  
  • Kniha návštěv  
  •  
  • E-mail obec

    (webdesing:© Lenka Bělohoubková) 2003/2006

    [CNW:Counter]

     

    Zpracováno podle obecní kroniky.

    Z dějin a pověstí Málkovic

    Název má tato obec podle Málka. Po moru v roce 1338 byla osada pustá. Na opuštěné grunty se usazovali Němci a tak osada byla nazvána Německými Málkovicemi.
        První zmínka o obci je z roku 1307, Ladislav z Málkovic je jmenován svědkem v listině z tohoto roku. V roce 1360 prodal Ježek z Málkovic Bolkovi z Kozojed jeden dvůr, 4 lány, krčmu, lázně a rybník. Bolek koupil ještě o Přibíka z Nitkovic 3 lány a to vše prodal v roce 1376 Peškovi z Býkovic, který to své ženě Dorotě 75 kop grošů připsal, po třech letech své druhé ženě Zdeňce 100 hřiven upsal. Rytíř Franěk z Kunovic daroval jež dříve díl dědiny klášteru Augustinskému na Starém Brně.  což markrabě Jošt do zemských desek vložil.  V roce 1391 koupil klášter od Peška z Býkovic 9 lánů, 3 dvorce, krčmu, lázně a rybník od Mikše z Nitkovic svobodný dvůr  se dvěma svobodnými a dvěma poplatnými lány. K tomu náležel i vinný desátek. Tím se stalo, že celá ves patřila klášteru.
       Po válce třicetileté měly Málkovice 5 lánů, 15 domů usedlých, 4 nově osedlé a 18 domů pustých. Podle psané kroniky fary kučerské v dobách husických, tedy začátkem 15 století vyskytli se v Kozlanech a v Málkovicích přívrženci husictví a také Adamité. Klášter starobrněnský proto, že málo ostře vystupoval proti sektářům odebral faráři bohdalskému desátky a přiřkl je faráři v Kučerově. Tím byly Málkovice přifařeny ke Kučerovu. Adamité byli částečně vystěhování částečně přestoupila k církvi římskokatolické. Roku 1632 obdržel farář v Nových Hvězdlicích provomoci nad Kozlanami a Málkovicemi. Když majitel Bohdalic Albert Čertoryjský uvedl na bohdalskou faru kněze protestantského Jiříka Sološinského, přestali odvádět farníci kozlanští a málkovští desátek. Aby těmto desátkovým tahanicích učinil konec, chtěl Vilém Mannerbach zřídit v roce 1699 pro Kozlany a Málkovice samostatnou duchovní zprávu, avšak nedostal povolení. V této době byli obyvatelé Málkovic již většinou Německé národnosti.V roce 1667 až 1679 zde bylo 19 trvalých obyvatel s z toho je jen 6 národnosti české. V roce 1834 již měly Málkovice 354 obyvatel , 55 domů a panský dvůr s ovčárnou a palírnou.
       Živelní pohromy v obci: dne 9. února roku 1836 vyhořelo během 2 hodin vyhořelo 21 usedlostí a 4 stodoly. V roce 1831 byla v obci cholera, od 8. listopadu do 7 prosince zemřelo 35 osob a v roce 1851 na tuto chorobu zemřelo 12 osob.  Dne 20. srpna 1889 se strhla nad Málkovicemi bouře při které bylo velké krupobití. Tyto kusy ledu otloukly omítky na domech, vybily okna i s rámy. Některá stavení bouři vůbec nepřežila a mnohé střechy byly jako řešeto.
       Škola v Málkovicích: V roce 1889 byla v Málkovicích vystavěna jednotřídní škola, která byla 24 listopadu 1889 vysvěcena. Od  25. listopadu 1889 do 31 října 1890 zde vyučoval a správu školy vedl Tomáš Žampach. Školu navštěvovalo 77 žáků. V roce 1912 byla zdejší škola rozšířena na dvojtřídní.